Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Pamětní kniha Krské fary

Tuto knihu založil Vojtěch Gall - Administrátor
1835 - 1931 
Výpis z této knihy, která čítá 188 stran ( psáno německy, švabachem- kurent)
zpracoval Ing.Stanislav Pešík pro obec Krsy v r.2003.



Některé pasáže zde uvádíme.



Úvodní strana pamětní knihy je věnována popisu farnosti Krsy. Do farnosti patří několik okolních obcí:


1) Krsy - farní úřad a farní kostel 8) Umíř
2) Blažim 9) Stará Huť ( Skelná Huť)
3) Ostrov u Bezdružic 10) Trhomné
4) Krsov 11) Mensdorf (Jedvaniny)
5) Pláň 12) Kejšovice
6) Vojtěšín 13) Polínka
7) Statek Líchov 14) Holá



Krská fara byla zřízena v r.1384 a patřila tehdy k Žateckému arciděkanátu a děkanátu v Teplé. Tehdejší p.farář platil pro krále Václava pololetně 18 grošů daně (tzv.Decem). Obec se tehdy jmenovala K R S Y . V registru z roku 1384 v arcibiskupské knihovně v Praze bylo uvedeno, že v obci Krsy je katolická fara.



V roce 1855 byla založena školní knihovna za přispění církve a větších sedláků z celého okolí patřící pod faru Krsy. Knihovnu mohli užívat všichni občané.

( pozn. podle obecní kroniky byla škola v Krsech založena v roce 1384)



V r. 1855 začala v obci působit první zkoušená porodní asistentka (porodní bába). Do té doby prováděly porody vždy starší ženy. Porodní asistentka byla uváděna i do matriky narození.



Od 20. května 1855 se stal patronem kostela hrabě von Löwenstein.



17.9. 1857 byla otevřena škola v Pláni. Krská škola byla opravována. Škola v Pláni byla pro žáky obcí Pláň, Krsov a Ostrov.
Na jaře 1868 odešel kaplan z Krsů do Dolního Jamného. Na jeho místo nastoupil P. Bernard Dolák, farář české národnosti. Hlavním důvodem proč české národnosti, byla skutečnost, že  ve Staré Huti bylo hodně českých dělníků - sklářů.
V roce 1870 byl vydán nový zákon, který oddělil školu od kostela. Dozor nad školami převzal stát. To mělo  ten následek, že učitelé nesměli dělat kostelníky a mimistranty a tím přišli o část odměny. Z tohoto důvodu byl v tomto roce v krském kostele jmenován nový kostelník. Stal se jím Jan Hlaváč, mistr krejčí z Krsů. Současně byla stanovena odměna pro kostelníka. Za běžnou mši měl 5 tr., za křest 10 tr., za svatbu 50 tr., za velký pohřeb 50 tr., a za menší 30 tr. (Tr byla jednotka tehdejší měny pokud je to přeloženo správně). 



V r. 1872/73 byla ve Staré Huti ( dnes Skelná Huť) postavena nová dvoutřídní škola. V dubnu 1874 byla otevřena.



V r. 1872 byl založen v Krsech Obchodní spolek. A již 1. srpna toho roku byl otevřen obchod. Obchod dobře prosperoval.

Protože na věži nebyly žádné hodiny, nevěděl kostelník kdy má správně zvonit. Kostelník měl však jisté astronomické znalosti, věděl, že světlo poledního slunce lze využít ke stanovení poledního času. Proto zakopal na východní straně kostela dva kameny. Když stín kostela padne na střed kamenů je poledne. Každý z obyvatel Krsů a jeho okolí si může řídit hodiny u kostela.To se stalo v měsíci květnu 1874. V tomto roce byla také opravena kazatelna, byla nově pozlacena a zakoupena jedna hliníková lampa k osvětlení kostela. 

23. prosince 1874 na honu mezi Plání a Krsovem zastřelil nešťastnou náhodou lesní adjunkt z Bezdružic sedláka z Pláně. Sedlák měl na své stáji  napsané  toto  pořekadlo
,,Sedlák má zůstat u pluhu''.
 

V roce 1878 byly opraveny varhany. Oprava všech dřevěných píšťal a manuálu. Oprava byla nutná neboť vlhkost kostela byla značná a varhany tímto chátraly. Vše dřevěné bylo natřeno olejovou barvou k zamezení pronikání vlhkosti do dřevěných částí varhan. 

V roce 1878 byla v Krsech zřízena jednomužná četnická stanice.


Od 13. do 20.3. 1904 působili ve farním kostele dva misionáři, vysoce postavení církevní hodnostáři z Vídně a Linze. Na závěr dne 20.3. 1904 byla sloužena mše za účasti 1450 věřících. Pro vysokou účast se mše konala venku před kostelem. Na závěr misionářského roku byli v době od 22. do 27. března 1905 ve farním kostele opět misionáři z Moravy.



V průběhu měsíců června a srpna 1907 bylo provedeno telegrafní spojení mezi obcemi Úterý, Krsy a Číhaná. Od září 1907 se staly z poštovních úřadů Úterý, Krsy a Číhaná telegrafní úřady. Pro zřízení tohoto spojení musela obec zaplatit 200 korun a dodat a postavit telegrafní sloupy.



V pamětní knize se popisuje začátek a celý průběh 1. svět. války, včetně nesnází , bídy a strádání, která tato válka přinesla. Výpis je zaměřen jen na důležité informace. Dne 28.6.1914 byl proveden atentát na následníka trůnu a jeho ženu. 23.7.1914 předal vyslanec Rakouské vlády Srbské vládě nótu o 10 bodech, které měla srbská vláda splnit do 48 hod. Tuto nótu srbská vláda odmítla a na to se rakouský vyslanec odstěhoval se svými spolupracovníky zpět do Vídně. 26.7.1914 byla v 0.45 hod. vyhlášena dílčí mobilizace. Odpoledne ve 14.00 hod. přicházeli poslové z Okresního hejtmanství Planá s vyhláškami o mobilizaci. V obcích začal neklid, ženy plakaly a muži se připravovali na cestu. V pondělí ráno se povolanci zúčastnili mše v kostele v Krsech. Pan farář držel od oltáře srdečnou rozloučenskou řeč určenou všem povolancům. V 9.00 hod. opustili obec.Rozloučení bylo bolestné zejména pro ženy.



Pro nedostatek kovu na výrobu munice, bylo rozhodnuto sejmout zvony z věží kostelů. 27.10.1916 byl odebrán z kostela v Krsech největší zvon. Farář poprosil vojáky aby mohl zvon ještě naposledy zazvonit. Prosbě bylo vyhověno, a pak následovalo sejmutí zvonu z věže a v závěru byl zvon vyhozen z okna. Zvon vážil 470 kg a pocházel z roku 1537. 



30.1.1918 vojáci sňali další zvon z kostela v Krsech, tak že zbyl jen jeden. Vojáci odebrali i malé zvonky z kapliček v obcích Ostrov, Pláň, Krsov, Blažim a Holá vesměs pocházející kolem roku 1714. 



V zápise jsou podrobně uvedeny zásobovací potíže, chybí potraviny, cigarety, tabák, látky na oblečení, boty a léky. Cena za oblek před válkou byla 60 korun ve válce 600 korun. 1 litr piva před válkou 46 - 48 haléřů ve válce 2 koruny. Pivo bylo nedobré vařilo se ze všeho ( tuřín, řepa apod.) Prodej piva byl v Krsech zastaven. Hostinský odmítli takové pivo čepovat.



Vláda rozhodla o letním čase. Dne 1.5. 1916 do 1.10. 1916 musely se hodiny posunout o jednu hodinu dopředu. Účel byl ten, aby lidé chodili dříve spát a ráno dříve vstávali. Tím se šetřil petrolej, uhlí a elektřina. Děti však chodili do školy ospalé.



Poslední zápis v pamětní knize:

Teprve v roce 1928 vydalo Rakouské ministerstvo války zprávu o obětech z 1. svět. války.

Vyčíslené ztráty 1 096 000 mrtvých, 2 490 000 zraněných, 1 660 000 nemocných a 1 460 000 v zajetí. Celkem jde o 6 706 000 mužů. . .