Zdůvodnění k návrhu znaku a vlajky obce Krsy

Osada Krsy (něm. Girsch), ležící na planině 30 km severozápadně od Plzně je doložena poprvé v r. 1183, kdy ji kníže Bedřich daroval manětínským johanitům. V r. 1483 ji přes převora Jana ze Švanberka získal do dědičného vlastnictví Bohuslav ze Švamberka a připojil ji ke Švamberku ( Krasíkov).

Ves sdílela osudy panství až do roku 1712, kdy se stala majetkem bezdružických Löwensteinů. K bezdružickému panství patřila až do zániku patrimoniální správy.

Dominantou obce je původně gotický kostel sv. Vavřince z 1. čtvrtiny 14.století, později několikrát upravovaný. Náves je obstavěná statky s pozdně barokními branami, před kostelem stojí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Křtitele. Ve spojitosti historie vesnice je uváděna i nedaleká samota Líchov, u níž je v r.1350 zmiňována tvrz, fara a kostel sv. Blažeje ( zrušený př.r.1806). Dnes je samota Líchov hospodářským objektem. Integrovanými částmi dnešních Krsů jsou také kdysi samostatné osady Polínka, Kejšovice, Skelní Huť a Trhomné.

Návrhy znaku a vlajky obce spojují symboliku významných majitelů-manětínských johanitů (osmihrotý kříž), pánů ze Švamberka (labuť) a Löwensteinů (růže) s atributem sv. Vavřince (mřežování - evokující nástroj světcova umučení - stejně tak jako tinktury červená a zlatá ). Zelená barva symbolizuje Krsy coby zemědělskou obec. Z předkládaných návrhů znaku vychází i zjednodušený návrh vlajky obce, vytvořený v souladu se zásadami a zvyklostmi současné české vexilologické tvorby.
 

Miroslav J.V. Pavlů

heraldik
2004 

Dne 8.dubna 2005 udělil Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

pan Lubomír Zaorálek dekretem Znak a Vlajku obci Krsy.