Větrníky si přejí obce i lidé

Větrníky si přejí obce i lidé.

Elektrárny by obcím Bezvěrov, Nečtiny a Krsy prospěly. Budou ale postaveny?

PAVEL KORELUS

Plzeňsko/  Ekologický a samozřejmě také finanční přínos si slibují tři severoplzeňské obce od plánovaného větrného parku .V okolí obcí Bezvěrov, Nečtiny a Krsy by mohlo vyrůst až patnáct větrných elektráren, na něž v uplynulých dnech zahájil krajský úřad zjišťovací řízení. V něm si může k větrníkům říci každý svůj názor či připomínku. Kdyby ale bylo na obyvatelích a představitelích obcí, elektrárny by se už dávno točily. ,,Umístění vrtulí v rozumné míře jsme jednoznačně nakloněni. Odhlasovalo to zastupitelstvo, kladně se vyjadřovali i lidé na veřejných schůzích,'' uvedl starosta Nečtin Jiří Křemenák. ,,V dnešním civilizovaném světě se těmto věcem nemůžeme bránit. Je třeba zvážit, co je dobré a co je špatné, ale proti elektrárnám nic nemáme. Pokud se objevily negativní ohlasy, pocházely od některých chalupářů a také od kraje,'' uvedl starosta. ,,Nedaleko navíc stojí vysílač Krašov a na ten jsme si už také dokázali zvyknout,'' podotkl Křemenák. Bez jakýchkoliv petic nebo davů nespokojených obyvatel se obešla jednání o elektrárnách  i v nedalekém Bezvěrově. ,,Nemáme žádný problém. Lidé souhlasí, my také,'' potvrdil starosta této obce Vlastimil Hlavatý.  ,,Anketu mezi lidmi jsme nedělali, ale kdo se zůčastnil veřejných zasedání zastupitelstva, byl také pro. Peníze ke kterým by nám elektrárny pomohly, by přišly vhod,'' vyjádřila se místostarostka Krsů Libuše Pospíšilová. ,,No je to určitě pořád lepší než kdyby nám tu chtěli postavit třeba radar. A třeba nám pak za ty peníze konečně spraví silnice,'' sdělila paní Jana z jedné z obcí. Taky námi oslovení obyvatelé byli pro. Plzeňský kraj  se netají tím, že větrným elektrárnám příliš neholduje. Jejich výstavbu sice zakázat nemůže, ale podle radního pro životní prostředí Borise Kreuzbergra ji ani nedoporučuje. ,,Výstavbu nepovolujeme my, maji ji na starost stavební odbory a úřady příslušných obcí. Naším stanoviskem se pak úředníci při rozhodování mohou řídit.'' řekl Kreuzberg. Pokud se během zjišťovacího řízení neobjeví žádné negativní ohlasy vůči elektrárnám, krajský úřad je uzavře s tím, že by jejich výstavba neměla vliv na životní prostředí, a na příslušný stavební úřad lze podat žádost o územní rozhodnutí. ,,Zpravidla ale k tomuto typu staveb přichází tolik připomínek, že se po řízení zjišťovacím musí přistoupit ke druhé fázi, řízení posuzovacímu. Do něho se na plzeňsku zatím dostala jen plánovaná elektrárna v Železném Újezdu u Čížkova na jižním Plzeňsku. Na krajském úřadě je její projednávání naplánováno na 19.února,'' uvedl Rudolf Rečka, vedoucí oddělení IPPC a EIA plzeňského krajského úřadu, které má vyhodnocování vlivů na životní prostředí na starost. Na veřejné projednávání železnoujezdského větrníku čeká podnikatel Tomáš Liška, který má v plánu jej u této obce postavit. ,,Točit už se měla vloni v řijnu, ale bohužel. Úplně nejdřív jsem chtěl menší elektrárnu na svojí zahradě, ale bylo mi doporučeno, abych udělal radši větší. Koupil jsem pozemek a u toho zůstalo. Někteří lidé z obce mě podporovali, jiní ne. Kladně se pak nevyjádřil ani kraj. ani nepomucký stavební úřad. Nechápu to.Pokud se mi z posuzovacího řízení podaří vyjít dobře, věřím tomu, že to bude průlom a brzy budu vyrábět elektřinu nejen já, ale i další, svěřil se Liška.

PLZEŇSKÝ DENÍK  -  úterý 12. února 2008 - číslo 36